Výzkumníci objevili klíčový mechanismus, kterým nádory potlačují imunitní systém a dláždí cestu pro účinnější léčbu rakoviny. Studie ukazuje, že vyčerpané T buňky – imunitní buňky, které postupem času ztrácejí schopnost bojovat s rakovinou – lze „probudit“ zablokováním kritické interakce mezi proteiny na rakovinných i imunitních buňkách. Tento průlom naznačuje nový přístup k překonání rezistence vůči imunoterapii a zlepšení dlouhodobých výsledků léčby.
Problém s moderní imunoterapií
Moderní imunoterapie rakoviny způsobily revoluci v léčbě tím, že k ničení nádorů využívají vlastní imunitní systém. Nicméně tyto metody nefungují pro každého a dokonce i ti, kteří zpočátku reagují, si mohou vyvinout rezistenci, protože jejich T buňky se přetěžují. K tomuto vyčerpání dochází, když jsou T buňky opakovaně vystavovány rakovinným buňkám, což způsobí zastavení útoku navzdory přetrvávající hrozbě.
Dr Jett Wolchok, spoluautor studie, vysvětluje: “Naše zjištění odhaluje zcela nový způsob, jak nádory potlačovat imunitní systém. Zablokováním této cesty můžeme pomoci vyčerpaným T buňkám znovu získat jejich sílu a zefektivnit stávající imunoterapie pro více pacientů.”
Jak se vyčerpávají T buňky: Nový objev
Vědci již dlouho vědí, že protein zvaný PD1 přispívá k vyčerpání T-buněk. Léky, které blokují PD1, známé jako inhibitory kontrolních bodů, se již ukázaly jako účinné při léčbě některých druhů rakoviny, jako je melanom. Tato studie však odhaluje další zásadní faktor: protein CD47, který se nachází jak na rakovinných buňkách, tak na samotných T buňkách.
Výzkumný tým zjistil, že T buňky při vyčerpání zvyšují hladinu CD47, což v podstatě brzdí jejich vlastní aktivitu. I když se to může zdát kontraproduktivní, má se za to, že zabraňuje škodlivému zánětu. Experimenty na myších ukázaly, že odstranění CD47 z T buněk významně zpomalilo růst nádoru.
Role trombospondinu-1 v imunosupresi
Klíč k pochopení toho, jak nádory využívají tento proces, spočívá v proteinu zvaném trombospondin-1, který produkují agresivní rakovinné buňky. Thrombospondin-1 se váže na CD47 na T buňkách a zesiluje signál vyčerpání. Když byly myši upraveny bez trombospondinu-1, jejich T buňky vykazovaly méně známek vyčerpání.
“Byl to skutečný moment Eureky,” říká Dr. Taha Mergoub, spoluautor. “To nám ukázalo, že CD47 a trombospondin jsou jednoznačně klíčoví hráči, protože odstranění jednoho z nich má stejný účinek.”
Blokování vyčerpání pomocí TAX2: Proof of Concept
K přímému testování této interakce použili vědci peptid nazvaný TAX2, navržený tak, aby narušil spojení mezi CD47 a trombospondinem-1. Výsledky ukázaly, že TAX2 podporuje aktivitu T buněk a zpomaluje progresi nádoru u myší s melanomem nebo kolorektálním karcinomem.
Léčené T buňky zůstaly aktivní, uvolnily více signálů zvyšujících imunitu a účinněji vstoupily do nádorů. TAX2 také zlepšila účinnost stávajících imunoterapií PD1.
Budoucnost imunoterapie rakoviny
Toto zjištění naznačuje, že blokování interakce CD47-trombospondin-1 by mohlo zlepšit stávající imunoterapii nebo dokonce sloužit jako samostatná léčba. Vědci plánují studii kombinující tento přístup s inhibicí PD1 pro ještě větší účinnost.
Podle Dr. Mergouba: “Máme v plánu prozkoumat tento terapeutický úhel.” Výzkum byl podpořen několika granty organizací, jako je Národní institut zdraví, Ministerstvo obrany a Nadace pro výzkum rakoviny prsu.
Pochopením a zaměřením se na mechanismy, které způsobují vyčerpání T-buněk, se vědci posouvají směrem k budoucnosti, kdy imunitní systém dokáže účinně porazit rakovinu u více pacientů.
